Nezavírej oči před vzhledem aneb jak jsem začala civčit

28. března 2016 v 18:20 | Mia |  Lifestyle
Každý z nás má jiný ideál krásy. Někomu se líbí svaly, někomu vyhublá postava, někdo má zase rád boubelky a někdo se nad tím nikdy moc nepozastavoval. To je i můj případ.
Vždycky jsem byla vůči vzhledu nekritická. Bylo mi jedno zda má člověk o pár kil víc nebo míň, nikoho jsem podle toho nesoudila. Dokonce ani sama sebe. Už asi od patnácti let jsem nad svým vzhledem zavírala oči. Když jsem stávala před zrcadlem, nějak jsem neřešila jak vypadám. Postupem času jak jsem dospívala jsem ale začala řešit vzhled víc a víc. Ani ne u ostatních, ale u sebe. Nemohla jsem se vidět nahá, vadilo mi jak vypadám. I přes toto všechno jsem s tím ale nikdy nic nedělala.
Každý kdo si tohle přečte si teď nejspíše přestaví nějakou obézní holku. No, nechci říkat že opak je pravdou, ale já nikdy neměla s váhou nějaké větší problémy. Jediná více problematická patrie u mě byla a je břicho. Stačí mi se trochu více najíst a okamžitě to na mě jde vidět. Nikdy jsem neměla ploché břicho, nějaký ten špek byl u mě vždycky samozřejmostí. Nemohla jsem nosit džíny, protože jsem je nikdy nedopla v pase a nebo mi boky jednoduše řečeno přetíkaly přes ně. Jedinými kalhotami v mém šatníku jsou do teď ty s vysokým pasem. Cítím se v nich nejlépe, protože bříško trochu stáhnou a nejde tolik vidět. Ale to jsem odstoupila trochu z cesty. Zkrátka a jednoduše jsem chtěla získat ono vysněné ploché břicho. Ale moje tělo bylo v opozici.
Odjakživa jsem byla trochu línější člověk a nic co mě moc nebaví jsem prostě nedělala. Takže dokopat se ke cvičení pro mě nebylo vůbec jednoduché. Asi před rokem jsem na YouTube našla video nějaké holčiny, kde vyprávěla o tom, jak za měsíc dost shodila díky 30 minutám cvičení denně a zdravé stravě. Ve videu samozřejmě nesměly chybět fotky před a po cvičení. V moment, kdy jsem je viděla, mi spadla brada. Taková změna za pouhý měsíc? Neuvěřitelná motivace. Jméno oné youtuberny už si nepamatuji, ale jsem si jistá, že takových videí najdete na internetu mnoho. Konkrétně vyprávěla o cvičení 30 day shred od Jilllian Michaels. Tento program už je v teď myslím dost známý a jsem si docela jistá, že mnozí z vás toto cvičení zkusili. Pro toho kdo neví o co jde, tak se jedná o 30 denní cvičící program, který se skládá ze 3 videí - podle každého cvičíte 10 dní. Slibuje zbavení se tuků a zpevnění těla - samozřejmě. Každopádně jsem si hned začala hledat další videa od lidí, co si tímto cvičením prošli a všichni ho hodnotili pozitivně.
Hned další den jsem naběhla do obchodu se sportovním vybavením, koupila si karimatku, kilové činky a nějaké to oblečení na sport, aby se mi do toho cvičení více chtělo, víte jak... Smějící se Večer jsem si zapla první level a s velkým odhodláním a cílem jsem začla cvičit. Toto nadšení mi vydrželo asi jen 15 minut. Představte si člověka s absolutním odporem ke sportu, co se nikdy nehýbal, jak ze dne na den rozhodne cvičit něco takového. Takže jsem video zklamaná vypla s tím, že zítra to už zvládnu celé. To jsem si ale jen myslela. Další den jsem se probudila v šílených bolestech snad všechn svalů co v těle mám. Nemohla jsem vstát z postele, pořádně chodit, zkrátka mě bolelo celé tělo. Tudíž jsem další den necvičila vůbec. O den později jsem se opět odhodlaná postavila na karimatku a již s menším nadšení jsem odcvičila celé video! Nevěřili byste mi, jak jsem na sebe byla pyšná. Každopádně další den se opakovala ta šílená bolest. Tentokrát jsem se ale překonala a cvičila, opět celé video. Tím ale na delší dobu veškerý můj pohyb skončil. Další den se mi nechtělo, den poté to samé a pak už jsem úplně zapoměla, že jsem vůbec něco cvičila. Na začátku jsem psala, že se při tomto cvičení musí dodržovat nějaká zdravější strava, protože jak jistě každý ví, strava je alfa a omega každé tělesné změny. A co myslíte, dodržovala jsem ji? Spíš jsem si myslela, že ji dodržuji. Sice jsem nejedla sladké, ale věci jako bílé pečivo a kalorické bomby byly denně na mém jídelníčku.
Pár měsíců na to jsem se opět podívala do zrcadla a rozhodla se s cvičením podle Jillian opět začít. Tentokrát mi to vydrželo asi jen 7 dní, jelikož jsem poté odjela na dovolenou a komu by se chtělo na dovolené cvičit, jsem si říkala. Takže jsem opět zklamala sama sebe. Takto se to opakovalo asi ještě dvakrát. Po pár měsících jsem zase začala, ale nikdy mi to nevydrželo déle jak 8 dní. Jednoduše jsem se nikdy nedostala za první level.
Byla jsem ze sebe zklamaná, moc jsem chtěla zhubnout, ale lenost asi byla silnější než veškeré mé přesvědčení. Vyhledávala jsem na internetu různé tipy na hubnutí, ale nikdy jsem nic z toho nevyzkoušla. Asi dva měsíce zpět jsem narazila na něco, co mě celkem zaujalo. Jednalo se o nějaký tip diety, jejíž hlavní pointa je omezení sacharidů a jejich nahrazení bílkovinami a tuky. Princip by podle všeho měl spočívat v tom, že se za nějakou dobu tělo naučí přijímat energii z tuků a proteinů, a nepotřebuje sacharidy. Okamžite jsem si našla na internetu soupis potravin s nejnižším obsahem sacharidů s odhodláním, že to podstoupím a uvidím.Do toho jsem civičila, tentokrát už ne podle Jillian ale podle sebe. Našla jsem si na internetu pár videí se cvičením na inspiraci a sestavila si jakýsi "plán", který jsem dodržovala. Celé mi to vydrželo asi jen týden. Celé jsem to zabila tím, když jsem přišla k našim domů a na stole ležel čerstvě upečený domácí štrůdl. Jistě že jsem neodolala a zprasila snad půl plechu. Celkem mě ale překvapily výsledky. Za ten týden dodržování této nízkosacharidová stravy jsem shodila 1,5 kila. Od té doby ale stravu nedodržuji, cvičení mi ale vydrželo až do teď, co píšu tento článek. Váha se mi vrátila zpět tam kde byla, a to na 61,7 kg, což mi prostě na mou minivýšku 165 cm přijde prostě moc. Takže jsem se dnešním dnem rozhodla, že se k této stravě opět vrátím a tentokrát ji dodržím tak, jak se má. Tento článek beru spíše i jako motivaci pro mě samotnou, jako určitou zodpovědnost přinést vám aktuální informace jak jsem na tom se svou váhou, kondicí, stravou atd. Docela mě mrzí, že můj blog nemá moc čtenářů, a pravidelné už vůbec ne, aby mě mohli podporovat. Pokud Vás zajímají věci okolo cvičení a zdravé stravy tak bych byla ráda kdybyste můj blog sledovali pravidelně protože to teď bude téma, na které se chci zaměřit. Pokud byste měli zájem o konkrétní články nebo informace, které s tímto tématem souvisí, budu ráda když mi napíšete do komentářů, stejně tak jako informace o tom, zda-li vy cvičíte, případně jak dlouho nebo co. :)
Na záver jen chci říct, abyste nebyli slepí a naučili se vidět na sobě nedostatky. Ne kvůli ostatním, ale kvůli sobě. ♥
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Edgar Edgar | 28. března 2016 v 18:49 | Reagovat

Úplně jsem se v tom poznal.

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 28. března 2016 v 18:50 | Reagovat

no já zase slyšela, že takhle dieta omezení sacharidů není dobrá, protože nemá dlouhodobé výsledky a člověk je na ní takový bez energie a má chutě na sladké...
Já osobně se snažím o pravý opak, chci nabrat - hlavně svaly. Za ten cca rok cvičení se všechno opravdu zlepšilo, 73 kliků, větší zátěž, vydržím déle... Posilování vlastní vahou mi už nestačí, budu muset začít chodit do posilky :D A taky se mi rýsují svaly. Váha šla sice jen o tři kila nahoru, ale nechci se přecpávat, prostě jím na co mám chuť a kdy chci. Když si člověk navykne jíst zdravě - tím myslím nezpracované potraviny - ovoce, zeleninu, obiloviny, luštěniny, semínka a ořechy tak už ani na nezdravé jídlo nemá chuť. Navíc je to opravdu hnus - jednou jsem si ze zoufalství dala hranolky na festivalu a bolelo mě pak neskutečně břicho a blbě se mi spalo... A ještě byly přesolené :D

3 Mia Mia | 28. března 2016 v 19:00 | Reagovat

[2]: Já to měla právě úplně naopak. Když jím normálně tak mám pořád na něco chuť, přecpávám se, sním co mi přijde pod ruku. Když jsem jedla málo sacharidů tak jsem neměla vůbec chuť na sladké, nepřejídala jsem se, jedla jsem jen to co jsem měla připravené z minulého dne a stačilo mi to. :) Jinak co se svalů týče, já bych ráda začala chodit do posilovny nebo tak, ale připadla bych si celkem trapně vzhledem k aktuální formě, takže chci nejdříve zhubnout a potom to formovat dál, můj ideál krásy je prostě šíleně svalnatá postava, prostě to co se nikomu nelíbí. :D Že šla váha nahoru, to je jasné, vzhledem k tomu že svaly váží víc jak tuk. S takovýma už jsem se taky setkala, že přestali cvičit protože se jim zvyšovala váha. Tak to hold vypadá, když o tom někdo moc neví. Jinak držím palce, pokračuj ve cvičení. (y) :)

4 Sabča Sabča | Web | 28. března 2016 v 21:45 | Reagovat

hezký blog, zvu tě na svůj
díky

5 Fredy Fredy | Web | 10. května 2016 v 12:04 | Reagovat

krásný článek velmi :-)

6 deweydumple deweydumple | Web | 10. května 2016 v 12:16 | Reagovat

Cviceni je pro lidi, kteri nemaji prirozene sebevedomi. Znam tolik holek,  ktere nejsou idealem krasy jak postavou nebo oblicejem, ale diky jejich sebevedomi mohou strcit do kapse holky, ktere si neveri. Naopak znam holky, ktery jsou krasny, ale diky tomu, ze si tolik neveri, jsou ve stinu prave tech osklivejsich sebevedomych.

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. května 2016 v 12:23 | Reagovat

No, já budu asi raději tlustá, ale šťastná :-)
Myslím, že člověk ke štěstí nepotřebuje ani přežírání, ani hladovění. Diety jsou možná skvělé, ale myslím, že my lidé na to nejsme tak úplně stavění :-)
Já jsem středoevropský typ a tak se snažím jíst ovoce a zeleninu, které tady rostou.
A všechno ostatní tak nějak s mírou.
Neodepřu si čokoládu, když mám chuť, ale taky si neodepřu procházku s dětmi.
Ono to zdraví od nás chce asi jenom tu správnou míru. Od všeho.
Jídla, pohybu, radosti a asi i smutku...

8 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 10. května 2016 v 15:13 | Reagovat

Jsem na tom úplně stejně. Podle Jillian jsem cvičila 1x, druhý den mě bolelo celý tělo, že jsem skoro brečela bolestí :-D A fakt to nešlo. Pak jsem se na to samozřejmě vykašlala, protože lenost byla silnější. Ale třeba jsem se hodně zlepšila ve zdravě, toho jsem si povšimla. Chci to ještě více vylepšit a po maturitě se věnovat cvičení, protože přeci jenom si budu moci už dovolit investovat do sportu :-) Držím ti palce a doufám, že tentokrát to obě dvě vydržíme a dostaneme se na svou ideální váhu! :-)

9 Jana Jana | E-mail | Web | 10. května 2016 v 15:15 | Reagovat

Já mám asi podobny problém.  Zjistila jsem ale,ze pokud jsem spokojena,pravidelném jim a hybu se,ze se ubne samo. Jakmile mne něco rozhodí, je to v loji  :D

10 coolkidforlife coolkidforlife | Web | 10. května 2016 v 15:15 | Reagovat

Ahoj :)
Z toho co popisuješ si nic nedělej, to zná asi každý. Jestli tě doteď postava netrápila, proč by měla najednou začít? Jestli pro sebe chceš fakt něco udělat, vnímej své tělo a jeho potřeby a podle toho se chovej. Když se budeš víc pozorovat, třeba zjistíš, že ti některé potraviny nesedí. Např. já jsem velký milovník masa atd, ale vypozorovala jsem, že když ho nejím, cítím se lépe, takže jsem začala jíst vegetariánskou stravu a pak přešla na veganskou. A od tý doby jsem i zhubla, i když jsem to asi až tolik nepotřebovala. K těm sportům... Nedivím se, že tě nebavilo cvičení podle nějakého plánu nebo videa. Taky mě to nikdy moc nebralo, ještě kdybych u toho měla být zavřená doma :D Zkus najít spíš nějakou sportovní aktivitu, která tě bude těšit. Mě hrozně chytnul skejt a longboard (což je i praktický dopravní prostředek), mám psa a ráda fotím, takže často hodiny někde procházkuju a občas když fakt nevím co, tak jdu běhat :D Ale aby se ti všechno neznechutilo, musí tě to prostě bavit, to je základ. Pro mě není nic lepšího, než vzít prkno, sluchátka a vyjet někam. A hlavně se nestresovat když si zrovna nic nedělala, budeš jen zbytečně frustrovaná. Když budeš mít chuť, něco podnikneš, když ne, zítra je taky den. Tím tě ovšem nenabádám k tomu, abys tu aktivitu stále odsouvala, spíš by bylo dobré dělat věci v tu chvíli, ve kterou se na ně cítíš :) Přeju ti hodně úspěchů, ať už se rozhodneš jakkoliv a pro cokoliv :)

11 hedd hedd | Web | 10. května 2016 v 15:55 | Reagovat

A to já bych zase naopak potřebovala zhubnout. :) Ale myslím si, že je to tak, jak píše [7]: , chce to tak nějak od všeho trošku. :)

12 Kiara Kiara | E-mail | Web | 10. května 2016 v 16:37 | Reagovat

Jop, taky jsem líná jak veš a taky bych chtěla zhubnout... Jenže ona ta krásná postava jen tak z nebe nespadne. Takže po maturitě začnu pořádně. Od Nového roku jsem začala jíst snídaně, nejím pečivo, snažím se o nějakou tu pravidelnost, omezila jsem sladké minerálky, jím více ovoce a zeleniny jak kdy dřív (předtím jsem jídlo vůbec neřešila a dávala si cokoli kdykoli v jakémkoli množství). Jsem trochu zklamaná, že i když jsem docela dost změnila své stravovací návyky oproti dřívějšku, stále tloustnu. Ale není se čemu divit, když chybí pohyb...

13 R. R. | Web | 10. května 2016 v 16:45 | Reagovat

Nízkosacharidová dieta příliš nepomůže. Sacharidy ti dávají energii; energii, se kterou pak můžeš cvičit a tak dál. Není na nich nic špatného.

Pokud chceš ubrat, neměla by ses nutit nejíst nebo naopak jíst jen něco "zdravého", co ti stejně nechutná. Nesnaž se omezovat kalorie, to si pak tělo řekne "aha, tak jí málo, budeme schovávat tuky na lepší časy".
Jez dostatek, jen zkus omezit různé zpracované potraviny (pečivo, jogurty, sladkosti) a nahraď je ovocem, zeleninou, luštěninami, rýží atd. ^_^

14 Smile Smile | Web | 10. května 2016 v 17:47 | Reagovat

Moc pěkný článek. :) Působíš mile.
No, já jsem vždycky měla ráda běhání a zdravé jídlo, ale tak... kdo občas neupustí a nedá si mekáč nebo dortík na oslavě, co? Jenže se mi pak po takových jídlech dělalo špatně, takže jsem se na zdravé jídlo a cvičení zaměřila ještě víc. Bohužel, klíšťata jsou svině a jedno léto mě chytla borelioza, takže 4 měsíce zákaz cvičení, kondička v háji, pak nástup na střední, dvě hodiny v busu denně a všechno šlo do kopru. Když už jsem tedy zase začala cvičit, nešlo to moc dobře, svaly byly v háji a tak. No a v srpnu 2015 přišla mrtvice, která mi absolutně překopala život a na nějakej sport jsem mohla rovnou zapomenout. Teď už teda můžu zas cvičit a včera zrovna jsem si byla poprvé od srpna zaběhat. Mile mě překvapilo, jak se mi podařila poklusat 5 km a 3 km chůze na střídačku, takže dneska jdu znovu. :)
Navíc mám spoustu rad na protahování od sestřiček z rehabilitací (byla jsem ochrnutá po té mrtvici) a teta chodila k obezitoložce, takže mám supr rady i na cvičení a zdravé jídlo. Na netu najdeš každou hovadinu... ale kdybys chtěla, napiš mi na mail a klidně ti napíšu nějaký typy, rady a nebo pošlu věci, co mě inspirují, od různých účtů na insta a ytb až po obrázky a citáty. :)
Tentokrát se nám to podaří! :)

15 Alue Alue | 10. května 2016 v 18:18 | Reagovat

Ahoj Mio :) Já cvičím s Jillian také, dneska jsem druhý den u levelu 3, ale předešlé levely jsem dělala 12x a 15x, takže se mi to hodně protáhlo.
Na začátku jsem vážila 67, teď mám 66,5. Váha se mi moc nehla, strašně mi rostou svaly. V pase jsem však zhubla už skoro 8cm a jsem velice spokojená s vývojem. Pokukuju po dalších sériích s Jillian, kterými pak navážu.

Na svoje stránky si sice taky píšu nějaké postřehy ohledně svého hubnutí, ale i když mám čtenářů hafo, tak lidi tohle moc neřeší, hlavní motivace musí být vnitřní, nespoléhat na to, že tě někdo druhý bude popohánět, ty sama musíš být ten hnací motor :)

Já mám 168cm, nejsem tedy o moc vyšší než ty, takže by mě docela zajímalo, kde máš ty špeky, když vážíš jenom 61 kilo. Podle mě budeš pěkná holka a možná na to cvičení nejsi dost motivovaná právě proto, že ten špek nemáš tak moc velký... Když jsem já vážila v minulosti pod 62kg, tak jsem si taky říkala že bych ráda cvičila a prděla jsem na to, vydrželo mi to vždycky dva dny... protože jsem prostě nebyla ještě dost tučná, aby mě to nakoplo. :D

16 Eli Eli | Web | 10. května 2016 v 19:51 | Reagovat

Moc ,,špeku" teda asi nemáš 😀 Já mám teď při 160 cm 56 kg, ale tak je mi 14 a konvička absolutně nulová😯 Takže bych taky ráda něco cvičila 😃 Teď jsem začala plavat, ale to mi asi nepomůže.

17 Kerr Kerr | Web | 11. května 2016 v 6:55 | Reagovat

No, co na to říct :D Takových článků už tu bylo spoustu, jak se někdo snaží/snažil zhubnout, ale ono to prostě vůbec nechce jít! Nevím, co na to říct nebo poradit, všechno je to jen u tebe, to ty musíš vědět, jestli to zvládneš a jestli ti to za to stojí.

18 surpan surpan | E-mail | Web | 11. května 2016 v 7:58 | Reagovat

Nakonec jsem zhubl 16 kg. Je to hlavně o lepší stravě a troše pohybu navíc. Ze začátku si musí člověk stravu hodně hlídat, ale čase se do toho dostane a pak už ví co a jak. Potřeba je všechno, mohl jsem jíst skoro vše, jen jsem omezoval u některých jídel množství a vše si vážil a zapisoval: http://surpanblog.cz/rubriky/vlastni-zkusenosti-s-hubnutim/zhubl-jsem-12-kg-za-pul-roku

19 čertica čertica | E-mail | Web | 11. května 2016 v 10:20 | Reagovat

Miláčik. Mám to stejne. Akurát, že ja mám nakročené na 46rokov, okolo pása sa mi po vianociach 2015 usadila pneumatika. Mám 155 cm a 95 kg, nevidno to na mne. Mám veľ.46 s elastanom. necítim sa v tom dobre. No mám obdobie, že na nijakú dietu nemám chuť. Začala som s psychikou podľa autora Pierre Frankcha ako si správne priať, a ja si prajem byť štíhlá, precíťujem to a predstavujem si ako sa prechádzam, po meste v princezovských šatičkách, mám ich v skrini asi 5ks. Je to paradox, lebo asi to začína fungovať, mám príval energie, jem tak normálne ale na duši cítim radosť. Príde čas a príde aj chuť alebo učiteľ čo ma podporí. Vraví sa, že ak je človek pripravený tak učiteľ sa vždy nájde. Pekný deň. Držím palce. Našla som na webu 4 základné cviky na záda, ja začnem tými. Pa Pa

20 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 11. května 2016 v 12:04 | Reagovat

Zhubneš a nakonec stejně ztloustneš zpátky, možná i trochu víc, protože nesmysly jako diety a cvičení jsou jenom na kouzlo okamžiku, případně pár měsíců.

Haha, vše je jenom v hlavě...

21 Morte Morte | Web | 11. května 2016 v 12:35 | Reagovat

Pohyb je důležitý a vyhýbat se smaženinám, sladkostem a bílýmu cukru.

22 Snílek Snílek | E-mail | Web | 11. května 2016 v 19:04 | Reagovat

Mám podobný problém, akorát že miluju sladké :D A vždycky když se odhodlám, že bych měla zdravěji se stravovat, už jen ta myšlenka ve mě spustí strašné chutě na cokoliv :D A to přitom ani nestihnu nějakou tu (špatnou a jednostrannou) dietu držet, která by tu touhu po sladkém vyvolala :D A co se týče pohybu, no, taky nic moc :D Jsem hrozně línej člověk :D Nejhorší je to dilema, že bych chtěla, ale vlastně se mi nechce :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama